O kostelíčku v Pravnově.

Tento kostel v Pravnově /nyní Nové Ransko/ na bývalém panství přibyslavském založil ke cti svatých pan Zdeněk z Ronova listinou danou v Přibyslavi dne  25.května 1362. Prvním duchovním byl tam pak r.1362 Henzlinus, kterého tam ustanovil kněz z nedaleké Borové. Roku 1366 dne 28.ledna přidělena byla duchovní správa Jiřímu, dosavadnímu hradnímu plebánu  na Ronovci / Sommerburgu/ u Německého Brodu. Ten byl již uveden farářem z Krucemburku.

Roku 1401 byl dosazen do Pravnova kněz Jan, dosavadní farář v  Chotovicích , vyměniv si místo s pravnovským farářem Petrem, za svolení pana Smila z Ronova, jinak to svolill též i opat kláštera sedleckého. V březnu roku 1414, po smrti pravnovského faráře Mikuláše, obdržel tuto pravnovskou faru Petr, altarista při farním chrámu v Přibyslavi.

Kostelík pravnovský byl dřevěný, jen základy měl z kamene. Byl zasvěcen památce svatého Vavřince.  V roce 1514 vznikla soustava rybníků mezi Ždírcem a Sobíňovem a ves Pravnov zatopil ten, kterému se začalo říkat  Ostrolovský.  Mezi vodami rybníků zůstal pouze pravnovský kostelík. Postupem doby  však velmi chátral. Roku 1661 hodlal  tento kostelík  vrchní panství  polenského dáti opravit. Mínil u něho vystavěti též tři domky, aby byl pod dohledem. Pražská konzistoř, která byla požádána o svolení, vyžádala si dobrého zdání faráře Batthausera z Přibyslavi. Jeho odpověď byla příznivá, poněvadž byla v pořádku ještě sakristie a strop, ale k této opravě již nedošlo.  Roku 1769 měl kostel jmění 50 zlatých, 8 krejcarů, 4,5 denáru,  oltář z tabernákulem , zvonek na věžičce a nějaké kostelní prádlo.

Když byl pak v roce 1785 nařízen soupis postradatelných kostelů  a kaplí, byl pravnovský kostelík pojat do tohoto seznamu ještě s kaplí sv. Kteřiny v Polné.Obě tyto stavby byly již v tak zchátralém stavu , že musely být z bezpečnostních důvodů uzavřeny. Kostel sv. Vavřince byl i s inventářem oceněn na 64 zlatých 57 krejcarů. Byl pak prodán ve veřejné dražbě dne 22. května roku 1787, vydražil ho Martin Janáček z  Nové  Vsi  u Sobiňova za 79 zlatých. Osady kolem tohoto kostelíka ležící byly přifařeny ke Krucemburku. Oltářní obraz sv. Vavřince byl uložen v kostele ve Studenci.

Tak zmizel kostelík tento beze stopy. Dle pověsti stával v místech, kde byla později postavena hájenka v Novém Ransku při hranici katastru obce Sobíňov. Je to místo za továrnou při potoce a cestě k Sobíňovu tzv. Hampejz.  Tudy kdysi vedla původní Liběcká cesta od Žďáru než byla odkloněna na pravý břeh Doubravky, vedena tzv. oborou  a přes Ždírec dále na Chotěboř.

Nyní  je majitelem tohoto domku pan Bohuslav Jirka z Nového Ranska. Louka, na níž se kostelík nacházel, je nyní proměněna v role a při orání  jsou stále ještě ve vzdálenosti  asi 20 metrů od zahrádky vyorávány kameny ze základů, dle nichž je možno zjistit, že kostelík byl asi 15 metrů široký.

Jiná pověst zase říká, že kostelík byl zděný… kdož to dnes již ví? Vše zmizelo, jen pojmenování „ Na Vavřinci“ dosud přežívá.

V roce 1835 bylo v místech /snad/, kde kostelík stával, vystavěno pět chaloupek, o rok později pak 4 další. Při povodni  v roce 1883 se protrhly hráze rybníků na Doubravce a ty se potom  již neobnovovaly. Tak zanikl i rybník Ostrolovský. Na nově vzniklých rolích a lukách se začalo hospodařit  a stavět.  Již v roce 1884 měla tato nová ves  nazvaná Nové Ransko  na  200 obyvatelů. Dnes je daleko větší co do domků a je přičleněna do Ždírce n./D. jako jeho osada.

Jan Mísař, John.makaron